2. kapitola
Harry tedy pomalu vstal a následoval mladého muže před ním pryč z místnosti.
Blonďák nejdříve odložil tác s pitím na bar, něco tiše prohodil k barmanovi a poté pokračoval ve své cestě po schodech nahoru, kde Harry hádal, že budou pokoje.
Nemohl jinak, než cestou nahoru pozorovat, jak blondýn před ním pohybuje boky a jak skvěle vypadá jeho zadek v těch těsných džínsech. V duchu nad sebou zavrtěl hlavou a lehce se pousmál.
Blondýn zabočil doprava a tmavou chodbou plnou dveří se vydal rovně.
Harry ho tiše následoval a ušklíbl se, když za skoro každými dveřmi slyšel vzdechy a výkřiky rozkoše. Nic, co by neznal nebo ho překvapilo.
Jeho společník se zastavil u dveří až na konci chodby, otevřel je a vešel dovnitř.
Harry byl hned za ním a dveře za sebou tiše zavřel.
„Zamkni,“ upozornil ho tiše blonďák a Harry tedy pomalu otočil klíčem v zámku. Zřejmě to měli kvůli tomu, aby do pokoje nevlezl nikdo jiný.
Poté se otočil zpátky čelem do místnosti a několika kroky přešel k muži, který k němu stál zády a nehýbal se. Harry se proto přitiskl na jeho záda, dlaněmi mu stiskl boky a začal ho svými rty laskat na šíji.
Bylo pro něho potěšením, když blondýn lehce vydechl a položil si temeno hlavy na jeho rameno.
Pokračoval proto ve zkoumání nového území a propracoval si cestu polibky po hraně dolní čelisti až k uchu, kde jemně políbil místo těsně za ním a poté něžně zkousl citlivý ušní lalůček.
Muž před ním naklonil hlavu ke straně a Harry si všiml, že se i kouše do spodního rtu. Pousmál se.
Pomalu se znovu rty přesunul na šíji a rozhodl se zaměstnat i ruce. Opět proto stiskl blonďákovy boky, než rukama vystoupal výš a pomalu, hezky knoflíček po knoflíčku, začal od krku rozepínat jemnou košili, která skrývala bledé tělo před ním.
Nebylo třeba slov, protože Harry tak nějak vycítil, že blonďák pochopil svou podřízenou pozici a nic nenamítal.
Košile díky tomu o chvíli později přistála na zemi a Harry se prsty pohnul směrem dolů k džínům.
Bledá jemná ruka ho ale zastavila a blonďák se v jeho objetí přetočil čelem k němu. Chvíli se mu jen němě díval do očí, než se natáhl a políbil ho.
Harry byl tímto činem velice potěšen, protože ne každý s tímto povoláním se nechává líbat na rty. Zavřel proto své zelené oči a sám přebral vedení nad celým polibkem. Jazykem si něžně vydobyl vstup do blonďákových úst a propletl svůj jazyk s tím jeho.
Ani pořádně nezaregistroval, kdy blonďák zvedl ruce a začal mu přetahovat tričko přes hlavu. Musel se díky tomu od těch šikovných rtů na chvíli odtrhnout, ale hned po odhození nátělníku na zem, se k nim opět přitiskl.
Tiše zasténal, když ho jeho společník pohladil po vyboulenině v rozkroku a na oplátku on sám stiskl v dlaních jeho půlky.
Ucítil, jak se blonďák do jeho rtů usmál, než se od něho odtáhl a polibky si vytvořil cestičku dolů k jeho kalhotám. Zručně rozepl knoflík i zip a následně kalhoty i se spodním prádlem jedním prudkým pohybem z Harryho stáhl a lehkých tlakem ho donutil z nohavic vystoupit.
Harry povytáhl nad touhle aktivitou ze strany jeho společníka obočí, ale nechal to být. Byl rád, že jen pod ním nehodlá ležet jako prkno.
Blondýn dál nijak nezahálel a vytrhnul Harryho z myšlenek, když olízl jeho vzrušený penis od kořene až po žalud a jemně jeho špičku vsál do úst.
Harry hlasitě překvapeně zasténal a zabořil prsty do jemných blonďatých vlasů, aby za ně mohl mocně zatáhnout a vytáhnout blonďáka opět na nohy. Sám se poté chopil zbavování jeho kalhot i se spodním prádlem.
Když byl i jeho společník nahý, stiskl trošku silněji v dlani jeho mužství, a poté ho donutil ustoupit dva kroky dozadu a spadnout na pohodlnou velkou postel za ním.
Blondýn na nic nečekal a posunul se více do středu postele, kde se položil na záda a roztáhl vyzývavě své dlouhé nohy.
Harry nad tím zavrtěl hlavou, ale nabídku přijal a položil se na blonďáka mezi jeho roztažená stehna. Hned na to se opět přitiskl k jeho rtům a vyzývavě zahýbal boky.
Blondýn pod ním mu zasténal do úst a během chvilky mu byl do dlaně vtisknut čtvercový obal, který Harry znal až moc dobře.
Spokojeně se usmál.
***
Ráno podle Harryho přišlo až moc brzy.
Probudilo ho sluníčko, které mu svítilo do očí a největším zklamáním bylo, když vedle sebe nenašel toho úžasného blonďáka z jeho nočního dobrodružství.
Myslel si, že si prostě dají jedno kolo a Harry půjde, ale jeho společník ho za tu jednu noc donutil vyvrcholit třikrát a nenechal ho odejít. Třikrát si to spolu rozdali a Harry poté úplně vyřízený padl na polštář, přetáhl přes sebe deku a usnul.
Teď, když koukal nepřítomně na místo vedle sebe, litoval, že si nestihl blondýna ještě jednou prohlédnout.
Povzdechl si a znovu zavřel oči. Hned na to je ale prudce otevřel a vyšvihl se do sedu. Jeho očí mířily na polštář vedle toho, na kterém spal on sám, kde na jeho poskládaném oblečení ležela rudá růže.
Překvapeně zamrkal a pro růži se natáhl. Byla nádherná. Čerstvě rozkvetlá, řekl by Harry. Jako by ji někdo utrhnul tohle ráno, což bylo zřejmě nemožné.
Lehce si okvětními lístky přejel po rtech, než se usmál a zadíval se na hodiny.
„Do prdele!“ zanadával a snad ještě nikdy na sebe nenatáhl tak rychle oblečení jako v tu chvíli. Bylo už osm hodin ráno. Tohle Ginny asi nevysvětlí a navíc, dneska měla přijít na návštěvu Hermiona s Ronem. V devět.
Ještě jednou si v duchu zanadával, jaký je kretén, než se zmenšenou růží v kapse vyběhl z pokoje. Dole na recepci odevzdal svou škrabošku a zaplatil za tu úžasnou noc. Nemohl ale odolat.
„Jména vašich zaměstnanců asi nedáváte, co?“ zkusil se zeptat, když si peněženku zastrčil do zadní kapsy džínů.
„To opravdu ne, pane Bennette. Když bude chtít ale někoho navštívit nebo mu něco vzkázat, můžete přese mě,“ usmála se na něho žena za recepcí a podala mu papír a tužku.
Harry se na ni usmál a naškrábal na papír vzkaz, že děkuje za nejlepší noc v jeho životě, za poskládané oblečení a za růži. Podepsal se jako Ten-který-kvůli-tobě-přišel-pozdě-domů.
Zavrtěl nad sebou hlavou, než vložil papír do obálky a podal ji ženě za pultem. Poté jí ještě vysvětlil, komu má vzkaz předat a rychle zmizel ven na ulici a následně na ministerstvo do své kanceláře.